Historie města Harrachov

Původní vesnice Dörfl byla založena v 17. století nedaleko Seifenbachu (Sejfský, nyní Ryzí potok) a začátkem 18. století byla přejmenována po majitelích na Harrachov (původně Harrachsdorf). Po 2. světové válce k němu byly připojeny osady Nový svět, Rýžoviště, a v r. 1959 byly připojeny také Mýtiny, samoty na polském území, a to výměnou za stejně velké území u Kacířské skály. Harrachov pak také dostal železniční spojení přes Kořenov až do Tanvaldu. Je to jedna z mála provozovaných ozubnicových drah, která nabízí krásnou vyhlídkovou jízdu romantickou krajinou Jizerských hor a Krkonoš, s velkým množstvím tunelů a viaduktů, bohužel v posledních letech se na trati uskutečňuje jen několik příležitostných turistických jízd. Zatím však není možné zavést na trati pravidelný provoz, využívá se skutečně jen k příležitostným jízdám a navíc zde vlaky jezdí maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Na to, aby po železnici mohly znovu jezdit pravidelně vlaky, bude třeba velkých investic.

Jan Nepomuk František hrabě Harrach ( 1828-1909)

Patří k nejvýznamnějším představitelům nejen šlechtického rodu Harrachů, ale i aristokratické společnosti 2. pol. 19. století.

Bývalý vlastník krkonošských lesů a velký příznivec horské turistiky Jan Nepomuk Harrach se o krkonošské porosty staral téměř padesát let. Dbal na vylepšování krkonošských cest i turistických stezek. Dnešní Harrachova cesta vedoucí údolím Mumlavy z Harrachova k Labské boudě a do Špindlerova Mlýna, byla první krkonošskou turistickou cestou značenou dvojjazyčně, česky a německy. Harrach v roce 1890 nechal postavit na Žalém dřevěnou restauraci, o dva roky později, místo nevyhovující železné rozhledny, charakteristickou kamennou věž. Přispěl k vybudování železniční tratě z Martinic do Rokytnice nad Jizerou.

Pomohl rozmachu turistiky, když v roce 1892 přivezl první lyže pro své lesní dělníky na jilemnickém panství. Měl v Krkonoších také svůj oblíbený strom. V roce 1997 ho napadl kůrovec a musel být skácen. Lesníci uchovali profil kmene 174 let starého smrku o průměru asi 80 centimetrů. Značky u letokruhů připomínají významné letopočty republiky i krkonošského parku. Na průřezu kmenu je vyznačen rok 1904, kdy hrabě Harrach založil v Krkonoších první přírodní rezervaci. Nazval ji Strmá stráň, rozkládala se na severním svahu Labského dolu.

Další významné letopočty spojené nejen se samotným městem Harrachov, ale i s celými Krkonošemi

r. 1880 - přivezeny první lyže do Krkonoš,
r. 1918 - vznik Československa,
r. 1934 - založení Horské záchranné služby ve Špindlerově Mlýně,
r. 1963 - vyhlášení Krkonošského národního parku.

Dříve než se stal Harrachov nejznámějším turistickým a sportovním střediskem západních Krkonoš, proslavil se daleko za hranicemi Čech svým sklářstvím. Nejprve v lokalitě Rýžoviště, později na Novém Světě vznikla tradice prvotřídně ručně vyráběného foukaného, broušeného, rytého a malovaného skla. V nově otevřeném muzeu skla jsou vystaveny opravdové skvosty tohoto sklářského umění.

Těžbou rud proslula osada Rýžoviště. Patří k nejstarším krkonošským osadám, které vznikly v době předhusitské, kdy se v Krkonoších začalo dolovat. V minulosti byla založena štola v tzv. Kamenné stěně na začátku Mumlavského dolu. Byla tam objevena žíla s obsahem barytu s fluoritem a galenitem. V nedávné době jedno z nejvíce těžených ložisek fluoritu na území České republiky a jediné těžené ložisko rud v této oblasti. Těžba byla ukončena v r. 1992.

V první polovině 17. století byla v Rýžovišti založena sklářská huť (asi r. 1630, zanikla r. 1711) a r. 1865 postavena textilní továrna Seifenbašská tkalcovna, z níž bylo v r. 1947 vybudováno tělovýchovné středisko, dnes Sporthotel.

sporthotel v létě