Stanice HS Harrachov č. p. 456
51246 Harrachov

• tel.: 481 529 449

www.horskasluzba.cz

NONSTOP SOS                                                                            

+420 1210 

• náčelník: Adolf Klepš
• mobil: 606 157 924
• e-mail: kleps@hscr.cz

 

Kontaktní místo oblasti	telefonní kontakt
stanice HS Harrachov	481 529 449	602 448 334
stanice HS Rokytnice n. Jiz.	481 523 781	602 167 470
stanice HS Studenov	721 167 275
stanice HS Špindlerův Mlýn	499 433 230	499 433 239
		602 448 338
stanice HS Strážné	499 434 177	721 053 438
stanice HS Pec pod Sněžkou	499 896 233	602 448 444
stanice HS Luční bouda	499 736 219	739 205 391
Kontaktní místo oblasti	telefonní kontakt
Pouze v zimním období
stanice HS Benecko	724 091 541
stanice HS Černý Důl	721 488 470
stanice HS Janské Lázně	499 895 151	606 157 936
stanice HS Pomezní boudy	499 891 233	606 157 935
stanice HS Žacléř	721 031 928
stanice HS Velká Úpa	607 120 045

Poslání a úkoly Horské služby ČR

Horská služba ČR při výkonu své činnosti zejména

• organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu
• poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných
• vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor
• zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic HS
• provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení
• spolupracuje při vydávání a rozšiřování preventivně-bezpečnostních materiálů
• informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních HS k zajištění bezpečnosti na horách
• spolupracuje s orgány veřejné správy, ochrany přírody a životního prostředí a jinými orgány a organizacemi
• sleduje úrazovost a provádí rozbor příčin úrazů na horách, navrhuje a doporučuje opatření k jejímu snížení
• provádí hlídkovou činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní službu na stanicích a domech HS
• provádí lavinová pozorování
• připravuje a školí své členy a čekatele
• spolupracuje s ostatními záchrannými organizacemi doma i v zahraničí

Deset zlatých pravidel (pro pohyb ve volném terénu)

1. NIKDY SE DO VOLNÉHO TERÉNU NEVYDÁVEJTE SAMI.
2. UZPŮSOBTE TÚRU PŘEDPOVĚDI POČASÍ A LAVINOVÉMU NEBEZPEČÍ a informujte se u spolehlivé osoby na vámi zamýšlenou oblast či trasu.
3. Nikdy NEZAPOMEŇTE LAVINOVÝ VYHLEDÁVAČ STEJNĚ JAKO LAVINOVOU LOPATU, SONDU A MOBILNÍ TELEFON (KAŽDÝ MUSÍ MÍT CELÝ KOMPLET). Tam, kde je sníh velmi hluboký, používejte když tak LYŽAŘSKÉ BRZDIČKY A NE BEZPEČNOSTNÍ ŘEMÍNKY. A NEPOUŽÍVEJTE ŘEMÍNKY NA HŮLKÁCH.
4. Vyhněte se místům s hlubokým sněhem alespoň TŘI NEJBLIŽŠÍ DNY po velkém sněžení.
5. Nelyžujte mimo sjezdovky a v hlubokém sněhu bez dobře NACVIČENÉ ZÁCHRANY, včetně PRVNÍ POMOCI a bez schopnosti správného použití LAVINOVÝCH ZÁCHRANNÝCH POMŮCEK.
6. Používejte AIRBAG, ale nevkládejte do něj příliš velkou naději, mohlo by to vést k podcenění rizik.
7. Udržujte BEZPEČNOU VZDÁLENOST mezi vámi a vašimi kamarády jak během výstupu, tak i během sjezdu, aby se případné riziko v kritických momentech omezilo pouze na jedinou osobu v danou chvíli.
8. Vyhněte se MÍSTŮM S NAVÁTÝM HLUBOKÝM SNĚHEM (TZV. POLŠTÁŘŮM) NA ZÁVĚTRNÝCH SVAZÍCH.
9. Používejte STEJNOU TRASU PRO SJEZD JAKOU JSTE POUŽILI PRO VÝSTUP, tak totiž budete znát lépe stav sněhové pokrývky a terén.
10. V PŘÍPADĚ POCHYB ČI DOKONCE ZLÉ PŘEDTUCHY = VŽDY ŘEKNĚTE NE!!!

Lavinová prevence HS ČR

CO TO JE LAVINA

Lavina - náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze delší než 50 m a minimálním objemu 1 000 m³.

Pokud vám to zní příliš vědecky, tak si pod tím můžete představit právě takový sesuv sněhu, který už ohrožuje lidský život (je to jen číselně popsáno). Sesuvy menších rozměrů označujeme jako sněhové splazy.

JAK VZNIKÁ LAVINA

PŮSOBENÍ GRAVITAČNÍ SÍLY NA SNĚHOVOU POKRÝVKU NA SVAHU +
1. zvýšené dodatečné zatížení (například působení lyžaře, pád převěje, ...)
a/nebo
2. pokles pevnosti samotného profilu (či některé z jeho mezivrstev)
může způsobit zborcení komplikované silové rovnováhy svahu (tedy buď tzv. uměle vyvolané nebo samovolné)!!!

ZÁKLADNÍ POPIS LAVINY

PÁSMO ODTRHU

Místo, kde právě vy můžete lavinu uvolnit a můžete s ní být strženi kamsi dolů.

TRANSPORTNÍ PÁSMO

Tak právě tady můžete být lavinou smeteni celkem velkou silou aniž by jste ji uvolnili.

PÁSMO NÁNOSU

No a tady můžete zůstat neprodyšně zasypáni i pod celkem velkými nánosy sněhu.

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ

• Podle tvaru dráhy plošná × žlabová
• Podle formy odtrhu s čárovým odtrhem (desková) × s bodovým odtrhem
• Podle skluzného horizontu povrchová × základová
• Podle vlhkosti sněhu v pásmu odtrhu suchý sníh × mokrý sníh (velmi zákeřná situace)
• Podle příčiny vzniku samovolná × uměle vyvolaná

KDY VZRŮSTÁ NEBEZPEČÍ LAVIN

1. Nový sníh kombinovaný s větrem!!!
2. Masivní oteplení!!!
3. Nesoudržná vrstva vzniklá vlivem dlouhodobých nízkých teplot uvnitř sněhového profilu!!!

Ve všech těchto případech by se dala dohledat nestabilní vrstva (vrstvička):

1. vrstvička nového sněhu na původním podkladu, která nebyla (a nebo znatelně méně) pěchována větrem v porovnání s vrstvami nad ní. Je nutná dostatečně dlouhá doba na alespoň jakousi stabilizaci. (Jih » alespoň 3 dny za dobrých podmínek, sever (anebo stín, chlad) » až týden!!!)
2. podmáčení vrstvička nebo přímo vrstva ležící buď přímo na zemi nebo na ztvrdlé vrstvě v rámci sněhového profilu (například ledové lamely, ...)
3. vznik nových druhů krystalů uvnitř sněhového profilu!!! (teplota pod -10 C po dobu okolo 1 týdne a více, dá se očekávat spíše ve stinných místech...

Speciálně pozor na:

• První sluneční den po periodě sněžení je obzvlášť nebezpečný!!!
• Velmi nebezpečné je i větrné počasí i když nesněží!!!
• Pozor i na stinné strany žlabů, které nevedou přímo na sever či severovýchod!!!

Jak se vyhnout lavinám?

1. sledování aktuální situace v terénu a průběhu
počasí

Čeho si musíme především všímat?

• základem je dokonalá znalost terénu v létě
  veškeré tvary, zakřivení, dolíky, žlaby, skály, znalost toho co tvoří podklad, jaký je porost přímo v dráze, jaký je v blízkém okolí, ...
• samozřejmostí je i určitý historický přehled
  kdy a za jakých okolností dochází na konkrétních místech k sesuvům, znalost různých výjimečných lavinových události a souvislosti
• každodenní pozorování:
  • průběh počasí: vítr, sněžení, teplota, ...
  • aktuální sněhové podmínky a ukládání sněhu
  • případné změny ve sněhovém profilu
  • aktuální sesuvy případných lavin a jejich rozbor
  • předpověď počasí: vítr, sněžení, teplota, ...
• komunikace i s kolegy na Polské straně Krkonoš
  není možné sestavit kvalitní lavinovou předpověď bez těchto informací

2. měření sněhového profilu, testy stability

Kdy a kde měříme sníh?

• Kdy:
  Toto měření se provádí pravidelně nebo podle aktuální situace na předem vytipovaných místech. Pro běžnou situaci nám stačí 1 měření za týden, v případě výrazných změn se tato měření provádějí častěji.
• Kde:
  To, že se snažíme tato měření provádět na námi vytipovaných místech také souvisí s určitým historickým kontextem (v Krkonoších se jedná o bývalou meteorologickou stanici u Luční boudy a nově v oblasti Kotle, v Jeseníkách je to okolí Ovčárny – Velký kotel).

Co nám může takový průřez sněhovou vrstvou prozradit?

 

• Výška sněhové pokrývky:
  Takže v první řadě nám dá informaci o tom kolik sněhu v místě našeho "zkoumání" vůbec leží. Na místech, kde běžně měříme, jdeme vždy až na dno (bohužel někdy i přes tři metry!!!).
• Základní vrstvy sněhového profilu:
  V první řadě se snažíme rozlišit jednotlivé vrstvy sněhového profilu podle tvrdosti! TATO INFORMACE MÁ PRO NÁS CENU ZLATA. Už z této informace jsme schopni vyčíst stabilitu či spíše případnou nestabilitu sněhového profilu. Především nám tato informace prozradí, ve kterém místě profilu můžeme očekávat problém. Snažíme se hledat a prověřovat případné nestabilní a rizikové vrstvy.
• Druhy a teploty sněhu, přeměna sněhových krystalů:
  Druhy sněhu bereme jako další doplňující informaci. Z tohoto rozboru spolu s průběžnou teplotou sněhového profilu jsme schopni určit předchozí a někdy i budoucí vývoj změn ve sněhovém profilu a přeměny sněhových krystalů, případné i další rizikové faktory.
• Kladivová sonda
  Jako hlavní měřítko "lavinnosti" se spíš jeví soudržnost mezi jednotlivými krystaly a následně pak až soudržnost mezi jednotlivými vrstvami.
  Soudržnost mezi jednotlivými krystaly můžeme nazývat také tvrdostí. Ta už se měřit dá. Buď ručně, orientačně, nebo přesněji Kladivovou sondou. Tou se vlastně měří odpor sněhového profilu vůči určitým způsobem vtloukané sondě. V zájmu jejich zjištění je především místo či oblast profilu s výraznými změnami hodnot odporu. Tyto výsledky s porovnáním rozboru druhů sněhu a ručního měření tvrdosti profilu, pro ně slouží jako jedno ze základních hledisek posuzování stability sněhových vrstev.

---

---

Galerie